Výlet na rozhlednu Žalý

Vrchol kopce Přední Žalý (1019 m n. m.) mezi Beneckem a Vrchlabím patřil od počátku 19. století k oblíbenému turistickému cíli kvůli krásnému výhledu na Krkonoše. První jednoduchá dřevěná rozhledna, či spíše zaměřovací bod, zde byla vystavěna roku 1836. Oblíbenou vyhlídku přerostl les a roku 1888 zřídil spolek Riesengebirge-Verein z Vrchlabí kovovou montovanou rozhlednu o výšce 15 metrů. Vedle této rozhledny nechal Jan hrabě Harrach postavit roku 1890 dřevěnou výletní restauraci s verandou. Kovová rozhledna byla po pouhých 4 letech v havarijním stavu a okresní hejtmanství nařídilo její demolici.

Současnou kamennou rozhlednu nechal vystavět Jan hrabě Harrach z podnětu jilemnického odboru Klubu českých turistů roku 1892. Na počest rakouského císaře Františka Josefa I. byla rozhledna označena jeho jménem a 7. září téhož roku byla otevřena veřejnosti. Spolu s rozhlednou souvisela výstavba přístupové cesty na Žalý od Mrklova. Roku 1900 původní restaurace vyhořela a na jejím místě vznikla nová dřevěná restaurace, která sem byla přenesena z Jubilejní zemské výstavy v Praze. Tato restaurace zanikla během 2. světové války a na jejím místě byla v roce 2009 vystavěna kopie restaurace podle projektu arch. Klose.
Z rozhledny je skutečně dobrý rozhled a to na Krkonoše a Podkrkonoší – např. Kotel, mohylu Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší, Medvědín, Černou horu, Luční boudu i Sněžku. Spatřit lze i vzdálená místa, např. siluety Ještědu, Bezdězu, Ralska, Trosek i Zvičiny.
Přístup k rozhledně je pěšky po červené turistické značce z Benecka. Další možností je použít sedačkovou lanovku z Herlíkovic. Poslední z velkých oprav rozhledny proběhla v roce 2012.

Zdroj a foto: Turistický portál Vrchlabí

Pin It на Pinterest